ئەرشیفەکانى هاوپۆل: كوردی – Kurdi

بەشی كوردی پێگەی ئەناركیستان

لە هەر وڵاتێك کارەسات ڕووبدات تاوانباری یەکەم  و سەرەکی حکومەتە

06/03/2023

چەند ڕۆژێك لەمەوبەر لە یۆنان لە بەیەکادانی دوو شەمەنەفەردا 57 لە سەرنشینانی کە زۆربەیان گەنج و قوتابی بوو گیانیان لە دەستدا و بە دەیەهای دیکە برینداران و هەندێکیش تائێستا چارەنوسیان دیارنییە.

وەکو نقابەی کرێکاران و کارمەندانی ڕێگای ئاسنینی یۆنان دەڵێت ئەم کارەساتە چاوەڕوانکراوبووە کە ساڵەهایەکە  ئێمە کەمووکوڕییەکانمان بە بەرپرسان وتووە.  نقابە دەڵێت ڕووداوەکە بەهۆی خراپی ئامێرەکان، ڕاهێنانی ناتەواو و کەمی سایەقەکانەوە و هەروەها نەبوونی ستافی تەواو  ئەم کارەساتە ڕوویداوە .

لەو ڕۆژەوەی ئەمە ڕویداوە کرێکاران و کارمەندانی ڕێگای ئاسنین و شەمەنەفەرەکان لە مانگرتندان و سەددەها هەزاریش لە خۆپیشاندان و دەربڕینی ناڕەزایددان .

سیازدە ساڵی ویست تاکو ڕاستییەکان بە بەڵگەوە دەرکەوتن

04/03/2023

دوای 13  ساڵ حوکمڕانی حیزبی کرێکاران [ لەیبەر] ی بریتانی ، ساڵی 2010 حوکمی بریتانیا دەساودەسکرایەوە .  لە دەستی پارتی کرێکارانەوە بۆ دەستی حیزبی موحاجیزین ، تۆری. قەیرانە داراییەکەی جیهان دوو ساڵ بوو دەستیپێکردبوو ، کە حیزبی موحافیزین هاتنە سەر حوکم پاگەندەی ئەوەیان کرد کە بریتانیا لە سای 13 ساڵ حوکمی پارتی لەیبەردا تا ڕادەیەك مایەپوچ بووە ، هاتنی قەیرانە ئابوورییەکەش هەل و پاساوێکی زۆر چاک بوو بۆ هێڕشکردنە سەر کرێکاران و هەژارانی بریتانیا هەر لە بڕین و کەمکردنەوەی هەموو جۆرەکانی بیمەکان، یاسای نوێی پێدانی کرێی خانوو و لایەقبوون بە خانووی شارەوانی و دانی بڕیاری هەڵپەساردنی موچەی کرێکاران و کارمەندانی کەرتە دەوڵەتییەکان لەوانە :  دکتۆر و نێرس و تیمی ئیسعاف و کارمەندەکانی دیکەی بەشی تەندروستی ، مامۆستایان ، کرێکارانی شارەوانییەکان، ئاگرکوژێنەرەوان ، کارمەندان و فرمانبەرانی هەندێك بەشی دیکە ، کە یاخود لە سەدا 1 پارەیان بۆ زیادکردن یاخود هەر هەڵپەسێررا.  ئەمە پێی وترا سیاسەتی دەستگرتنەوە ، تەقەشوف.

ئەمانەش هەمووی  بە پاساوی هەندێك لەوانەی سەرەوە کە باسم کردن کران زائیدەن  پاساوی : گەڕانەوەی متمانە بۆ بازاڕ ، دابەزاندنی قەرزی نەتەوەیی / نیشتمانیی ، ڕاگرتنی نزمیی ڕێژەی سوو، کۆنترۆڵکردنی هەڵاوسانی پارە ، دەستگرتن بە بودجەوە.

زۆربەمان دەمانزانی کە ئەم سیاسەتە ، هۆکاری سیاسیی لە پشتەوەیە نەك ئابووریی واتە سیاسەتێکی سیاسیانەیە نەك ئابوریانە .  چونکە دەمانزانی کە گرتنەبەری ئەم سیاسەتە ، سیاسەتی تەقەشوف هەڵەیە لەبە ئەوەی کە هەر هیچ نەبێت توانای کڕین [ قوەرەی شیرائی ]  بەکاهێنەران کەمدەکاتەوە واتە مانەوەی شمەکەکان لە بازارد و دروستبوونی وەستان و گەشەنەکردنی ئابووریی ، هاوکاتیش کە خەڵکی بارودۆخی ژیانی خراپ بێت گەرچی لە لایەکەوە لێیان بگیرێتەوە دەبێت لە لایەکی دیکەوە دەسگرۆییان بکرێت .  لە کاتێکدا کە خەڵکی بێ کار دەبێت و یا موچەی کەمتری پێدەدرێت هەر ئاواش بووجەش کە پارەی تەکسی ناچێتە سەر بنکۆڵ دەبێت و کەم دەکات بۆیە لەم حاڵەتەدا دەوڵەت دەبێت پارە قەرز بکات بۆ پڕکردنەوەی بوجە و هاوکاری هاووڵاتیانی .

ئێستا پاش 13 ساڵی ئەو ڕاستییە دەرکەوت کە لە بری ئەوەی سیاسەتی تەقەشوف کە لە ساڵی 2010 وە هەتا 2017 و دواتر دەوامی کرد لەبری ئەوەی پارە بۆ دەوڵەت بگێڕێتەوە کەچی دەوڵەت 540 ملیار پاوەندی قەرزکردووە ، بە واتایەکی دیکە بەو برە پارەیە قەرزی نەتەوەیی / نیشتمانی چووەتە سەروە لە نێوانی ساڵانی 2010 و 2019 دەدا .

ڕاپۆرتەکە دەڵێت بەو شێوەیە ئابووری ولات خراپتر بوو ، کرێ و موچەکەمیی و کەمی گەشەی ئابووریی دەرچونی بریتانیای لە یەکێتی ئەوروپا بەدوای خۆیدا هێنا.  ڕاپۆرتەکە ئاماژەش بەوە دەکات و دەڵێت:  گەر سەرفکردن وەکو پێشهاتنی حیزبی موحافیزین بمایەتەوە ئەوە دەوڵەت 91 ملیار پاوەندی هەتا ساڵی 2019 پاشەکەوت دەکرد کە ئەم پارەیەش کافی بوو دادی سەراپای بوجەی بەشی ڕؤشبیری و پەروەردە بدات لەو ساڵانەدا.   

لە بریتانیا ژمارەی ژنان ئەو کارانەی دەیکەن  کە کرێ و مووچەیان کەمە  زیاترن لە ژمارەی پیاوان:

03/03/2023

بە گوێرەی ڕاپۆرتێکی نوێ نیو ملیۆن زیاتر لە ژنان لە پیاوان مووچەیان لە خوار مووچەی ژیانی ڕاستەقینەوەیە [ واتە کە بتوانرێێت بەو موچەیە یا کرێیە بژێت]  و 13%یان گرێبەستێکیان هەیە کە هیچ مافێکیان نییە .

بەپێی داتاکانی دامەزراوەی کرێی ژیان، نیو ملیۆن زیاتر لە ژنانی کرێکار لە خوار کرێی ژیانی ڕاستەقینەوە مووچەیان پێدەدرێت بە بەراورد بە هاوتا پیاوەکانیان. ئەو ڕاپۆرتە  دەڵێت ژنان زیاتر زیانیان بەرکەوتووە بەهۆی  قەیرانی تێچووی ژیانەوە کە سەرکەوتووە، چونکە داهاتیان کەمترە لە پیاوان.

 ڕاپۆرتی ئەو دامەزراوەیە ئاماژەی بەوەشکردووە، زیاتر لە 2 ملیۆن ژن لە خوار کرێی ژیانی ڕاستەقینەوە مووچەیان پێدەدرێت، کە دەکاتە 14%ی سەرجەم ژنانی کرێکار، لەکاتێکدا پیاوان بۆ هەمان کار  1.4 ملیۆنن کە دەکاتە (9%)ی پیاوانی کرێکار.  بە گشتی 60%ی هەموو ئەو کارانەی کە مووچەیان لە خوار کرێی ژیانی ڕاستەقینەوەیە، لەلایەن ژنانەوە بەڕێوەدەبرێن.

ئاستی کرێی ژیانی ڕاستەقینە ساڵانە لەلایەن دامەزراوەکەوە حیسابی بۆ دەکرێت، بە پشتبەستن بە تێچووی ئەو بنەما بنەڕەتیانەی کە پێویستن بۆ ئاستی  ژیانێکی شایستە.  لە ئێستادا نرخی کاتژمێرێکی کارکردن  لە سەرانسەری بەریتانیادا جگە لە لەندەن 10 پاوەندو 90 پێنسە، لە لەندەنیش 11 پاوەندو 90 پێنسە.

 هەروەها ژنان کەمتر پارەیان پێدەدرێت بۆ شفتی کارکردنیان لە کاتێکیشدا کە شفتەکە هەڵدەوەشێتەوە بێ گومان زۆربەیان بێ کار و بێ کرێ دەمێننەوە . لە هەڵوەشاندەوەی شفتەکەدا یەک لەسەر جواری ژنانێك کە گرێبەستێکی بی هەبوونی مافیان هەیە  دەڵێن هیچ مووچەیەکیان پێنەدراوە ، ئەم ژمارەیە  بە بەراورد بە پیاوان لە سەدا 17یە نەك یەک لەسەر چوار.

Are disasters “natural” under the capitalist system?

Regarding the famous Lisbon earthquake of 1755, which struck the South of Western Europe and North West Africa that killed thousands of People, Rousseau notes in reply to Voltaire “nature did not construct twenty thousand houses of six to seven stories there, and  if the inhabitants of this great city had been more equally spread out and more lightly lodged, the damage would have been much less and perhaps of no account”

Compared to the damage caused by this earthquake in Turkey and Syria, the strong earthquakes in Japan caused very little casualties, even much less material damage, so that both human and material damage cannot be compared to the earthquakes in our region.

As we have seen, the town of Erzin, near the epicentre, was not damaged and has become a shelter for 20,000 victims of other areas of the disaster. According to the Mayor and the construction contractor, this is due to the construction of low-rise buildings, efficient and complying with earthquake-resistant construction standards.

As a result, it is clear to us that under the class system, destructions and damages are not produced only by the impacts of natural disasters on the oppressed classes and deprived populations, but also and mainly by the negligence of construction quality standards and the disregard for earthquake resistance standards by the state for the sake of making greater profits.

Scientific research has also confirmed that some of the natural disasters

such as floods, hurricanes, droughts and environmental pollution that cause death of thousands of people every year are the result of the ill planned objectives of the capitalists and their selfish monster companies. They, through total disregard of people’s health and well beings, has turned the planet into a mean for their unique goal of making more profit by sacrificing the lives of the oppressed and the deprived majority.

The profiteers of those companies and the authorities of the state once

again target all these victims.

10 countries in the world have more earthquakes than any other: Japan,

Turkey, Iran, Peru, the United States, Italy, the Philippines, Mexico, China and Indonesia. There are many causes of earthquakes, but the most important are plate collisions, magma movement in volcanoes, changes in temperature or water pressure, and strong winds.

Unfortunately, what is fixed in the minds of the majority is seeing only one side of disasters, which is the narrative of God's work or God's wrath or that of the “natural” disasters and regarding the destructions and the losses as normal.

If we look at the history of the world’s regions, we see that before the modern industrial development, the expansion of giant manufacturing companies with their arrogant competitive pursuits and ill-intentioned activities, these natural disasters were not as frequently happening as nowadays.

What is clear is that, as the result of the egoistic capitalist system, natural disasters have a class trait and content. Whenever a natural disaster occurs, the majority of victims are the poor and the deprived majority, due to the density of the inhabitants’ in a small area and to the high-rise buildings, as well as the low quality of construction materials that cause flood, humidity and other risk producing elements.

Furthermore, the earthquake protection engineering standards were in the construction plans of the buildings. 

If we look at the earthquakes in Turkey and Syria, the above facts will become clear to us that the victims were mostly in the poor residential areas, in the places where houses and large buildings that profiteering companies and authorities for the aim of making more profits, they obviously ignored all interest in taking preventive measures against any expected natural incidents in the construction of the housing units.

We have seen how the newest buildings, some of which were given to the people during the election campaign, “cheap accommodation for voting” have been destroyed worse than the old ones. This was like throwing cereals at birds to catch and then kill them. Sadly!, for the cheap optimism of the poor and working people who, by selling their votes for Erdogan and his party, those poor-quality buildings that were built for them became theirs mass graves for them.

  We see hundreds of obvious evidences and statements in social media and even in the Turkish media about the corruption of the authorities that

has spread to small officials, contractors and real estate companies within an interconnected network. Therefore, the health guidelines and safety requirements for the residents were not taken into account in the construction of the houses, but the profit and capital accumulation were the most fundamental goals!

 Despite the advancement of technology, the availability of more information for prevention, for setting conditions and quality of construction for contractors, but, unfortunately, we see the number of earthquake victims are increasing time after time. For example, the 1999 earthquake killed more than 17,000 people, but this year’s death toll has risen to more than 45,000. Recent figures tell us that the death toll may reach over 50,000. More than 150,000 people were injured and thousands of families were displaced. According to the reports and documents that have been revealed, so far, all the early warnings of earthquakes by experts and scientists in the field of geology, climate and natural sciences to the Turkish state and senior officials have been ignored. Considering the fact that the warnings were issued two years ago with a much worse disaster prediction instructions by a scientist and an expert who provided a video warnings and information about the occurrence of such a disaster, but the Turkish regime has not taken any steps to protect people’s lives.

In light of the above, the Turkish and Syrian governments are directly responsible for the deaths of all these people, of hundreds of thousands

of injured and millions more displaced and of the devastated impacts on the surviving populations.

 According to reports, Aid and rescue teams have arrived only after the

third day to some people from poor and remote areas which is considered a waste of time to rescue those who were stuck under the rubble and the debris of the collapsed buildings and houses. Naturally, even if a person is in good health, he or she will die if he/she is trapped in a blocked space without food, drink, clean air or without possibilities to move for two weeks.

Worst of all is that of neglecting victims who were trapped under the stones and the debris in the Syrian earthquake. Until recently, the heads

of state in Europe and the United States have been talking about Turkey

and sympathising with Turkey rather than Syria, as if nothing had happened in Syria.

The occupied city of Afrin, which the Turkish regime occupied in 2018

after 58 days of heavy shelling, has now closed its gates to volunteers

and aid workers.

We express our sympathy to the families of the victims. However, despite the nature of the tragedy, we accuse the inhuman global capitalist state, the Turkish and the Syrian authorities for the deaths, for the injured and for the million displaced victims. This is a targeted genocidal crime committed by this brutal class system of capital, by the Turkish and Syrian authorities themselves and their profiteering and bloodthirsty companies. We see this deliberate disregard by the state and its criminal officials before the earthquake and their negligence to rescue the victims under the collapsed buildings as their direct war of the capitalist class and their system that is waged against billions of workers.

Kurdish Speaking-Anarchist Forum

(KAF)

18/02/2023

دەیەها هەزار مامۆستا لە ئینگلتەرە، سکۆتلەندە و وێلز ماندەگرن

01/03/2023

لە دوێنێوە، سێ شمە، 28/02 بە دەیەها هەزار مامۆستا لە بریتانیا لە هەرێمی جیا و بە بەرواری جیا لە مانگرتندان .

ڕۆژی سێ شەمە، 28/02، مامۆسستایان لە باکوری ئینگلتەرە لە مانگرتندا بوون، ئەمڕۆش کە 4 شەمەیە، 01/03 مامۆستایان لە بەشی سێنتەری ئینگلتەرە و ڕۆژەهەڵاتی ناوچەکە لە مانگرتندان .  سبەینێ، 5شەمە، 02/03  مانگرتنەکە دەگوێزرێتەوە بۆ لەندەن و باشووری ئینگلتەرە و هەرێمی وێڵز.

سکرتێری نقابەی مامۆستایان دەڵێت لەم 3 ڕۆژەدا زیاتر لە 200 هەزار مامۆستا ماندەکگرن و زۆرێك لە قوتابخانەکانیش دادەخرێن بە قوتابخانەکانی ئامادەیشەوە، یاخود زۆر لە پۆلەکان بێ مامۆستا دەمێننەوە.  هاوکاتیش وتی  لە مانگی یەکی ئەمساڵەوە کە بانگەشەی مانگرتنمان کردووە 50 هەزار کەس بوونەتە ئەندامی نقابە.

کرێکارانی مەخزەنەکانی ئەمازۆن لە بریتانیا لە مانگرتندان

28/02/2023

ئەمڕۆ، سێ شەمە ، 28/02 لە بریتانیا 400 کرێکاری ئەمازۆن کە لە مەخزەنەکاندا کار دەکەن مان دەگرن بۆ بەرزکردنەوەی کرێیان لە 10.50 پاوەندەوە بۆ 15 پاەوەند ، هەروەها بۆ باشکردنی هەل و مەرجی سەر کاریان  .

کرێکارانی ئەمازۆن پارەیەکی ئێکجار کەم وەردەگرن بۆ کارێک کە کاری نەکردەیە و لە هەل و مەرجێکی ئەوەندە سەختتدا کار دەکەن مەگەر کۆیلەکانی چەرخەکانی پێشتر ئاوا زەلیل بووبێتن .  ئاخر ناکرێت تۆ بۆ چوونە سەر ئاودەستت وەختت بۆ دیاری بکرێت؟ ناکرێت لە کاتێکدا کە شمەكەکان دەگەیەنیتە دەست ئەوانەی کە بە ئۆن لاین کڕیویانە بوتڵی گەورە یا دەبەت لەناو ڤانەکەتدا پێبێت تاکو میزی تێبکەیت؟ ناکرێت بەدوای شوێنێکدا بگەڕێیت و میزێکی لێبکەیت چونکە وەختت لەسەر حسابە و چاودێری دەکرێیت و زەرەری بۆ ئامادەکاری و گورج و گۆڵیت دەبێت کە ئەوەش سنوری مانەوەت و ماوەی کارکردنت لەو کۆمپانیایەدا دیاریدەکات.  ناکرێت تۆ وەکو ڕۆبۆت حسابت بۆ بکرێت نەك وەکو مرۆڤ؟

لە کاتێکدا کە مامەڵەی کرێکاران لەوێ ئاوادەکرێ و هەل و مەرجی سەر کاریان ئاوا سەختە خاوەنی ئەمازۆرن، جێف بۆزۆس ، یەکێكە لە هەرە دەوڵەمەندەکانی دونیا و هەر ساڵی پار کۆمپانیاکەی لە بریتانیا بە تەنها 204 ملیۆن پاوەندی قازانج کردوە . ساڵی 2019 بۆ 2020 ، نزیکەی دوو قات قازانجی کردوە کە 21،3 ملیار پاوەند بووە و لە ساڵی 2021 دا 33،4 ملیار دۆلاری قازانج کردووە ، کەچی سەعاتی 10.50 پاوەند بۆ کرێکاران بە زۆر دەزانێت .

یاسای هاوسەرگیریی لە ئینگلتەرە و وێڵز دەگۆڕێت

زاهیر باهیر

27/02/2023

پێشتر کچانی منداڵی 16و 17 ساڵ تەنانەت لەو تەمەنەش منداڵتر دەدران بە شوو ، کە زۆربەیان بە زۆر و دەستنیشانکردنی هاوسەر لە لایەن باوك و دایکەوە بووە.

بۆ دژایەتیکردنی دانی کچانی منداڵ بەشوو هەڵوەشاندنەوەی ئەو یاسایە 5 ساڵ لەمەوبەر کەمپەینێك بۆ ئەمە دامەزرا.

کەمپەینکاران لە مێژە دەڵێن کە کەلێنێکی یاسایی هەیە کە ڕێگە بە منداڵانی تەمەن ١٦ و ١٧ ساڵ دەدات بە ڕەزامەندی دایک و باوک هاوسەرگیری بکەن، ئەو بۆشاییە یاساییە دەقۆزرێتەوە بۆ ناچارکردنی گەنجان بۆ هاوسەرگیری منداڵان.

بەڵام لەئەمڕۆوە ، دوو شەمە، 27/02 چی تر ڕێگە نادرێت کچانێک کە تەمەنیان لەخوارر 18 ساڵەوە بێت تەنانەت بە ڕەزامەندی دایک و باوکیشیان نادرێن بە شوو ، جێبەجێنەکردنی ئەم یاسایە 7 ساڵ بەندکردن سزایەتی . ئەم یاسا تازەیە دەستکاری یاسای هەرێمی سکۆتلەەندە و ئیرلەندەی باکور ناکات کە لەوێ کچانی منداڵی لە خوار 18 ساڵەوە نادرێت بە شوو ئەو یاسایە هەر وەکو خۆی دەمێنیتەوە و دەناسرێت.

منداڵ بەشوودان ژیانی گەلێک لە کچانی لە دەستدا و گرفت و کێشەی کۆمەڵایەتی گەورەشی دروست کردووە .  بەناز مەحمود کە بە زۆر درا بە شوو لە تەمەنی 17 ساڵیدا و دوایی لە لایەن خێزانەکەی خۆیەوە کوژرا و لاشەکەی ماوەیەکی زۆر بێ سەرو شوێن بوو یەکێكە لەو قوربانیانە .

 خوشکەکەی، پایزە مەحمود کە لە تەمەنی 11 ساڵیدا هاتۆتە ئەم وڵاتە و لە 16 ساڵێدا خێزانەکەی دایان بە شوو بە کابرایەک کە دووجار تەمەنی لە خۆی زیاتر بوو   کە یەکێكە لە کەمپەینکارەکان لە ساڵی 2020 بە ڕۆژنامەی گاردیانی وتی  ” خوشکەکەی، بەناز ، لە تەمەنی 16 ساڵیدا لە ساڵی 2006 دا بە زۆر درا بە شوو بە کابرایەکی نەناس دواتر بە ناوی پاراستنی / بەرگری لە شەرەف-ەوە کوژرا ، یاسایەك نەبوو کە بەرگری لێبکات و بیپارێزێت لە بە شوونەدانی بە مندالی و بە زۆر”

پایزە ئاماژەی بەوەشکردووە، کچانی وەک خۆی و خوشکەکەی قوربانی “ڕەگەزپەرستی دامەزراوەیی بە سیستەمکرا و” بوون،  وتیشی  “هیچ کام لە مامۆستاکانم، توێژەرانی کۆمەڵایەتی، دراوسێکانم، هەموو ئەو فرۆشیارە تاکەکەسیانەی دوکانی کەلوپەلی  هاوسەرگیرییان هەبوو … کەسیان نەیانپرسی ئایا من سەلامەتم.. تەنها شتێک کە پێم دەڵێت ئەوەیە کە بەهۆی چۆنیەتی دەرکەوتنی رواڵەت و خەڵکی کوێوەیە”. مەبەستی پایزە لێرەد ئەوەیە مادام ڕواڵەتی و لاشەی دەریدەخات کە سپی نییە و لە شوێنێکی “دواکەوتووەوە”  هاتووە هەموو وەڵامێکد دەداتەوە، واتە کارێکی ئاساییە کە ئەو لەو تەمەنەوە بەو لاشەوە شووبکات.

لە ساڵی 2021دا دەزگەی  هاوسەرگیری زۆرەملێی حکومەت دەستێوەردانی لە 118 حاڵەتدا کرد کە منداڵانی قوربانییان تێدابوو؛ هەروەها دادگاکان 3343 فەرمانی پاراستنی هاوسەرگیری زۆرەملێیان دەرکردووە – بۆ  ڕێگریکردن لە کەسێک لە بەکارهێنانی هەڕەشە، توندوتیژی یان دەستدرێژی سۆزداری وەک ڕێگەیەک بۆ ناچارکردنی کەسێک بۆ هاوسەرگیری . ئەم ژمارەیە هی  نێوانی  ساڵی 2008 و ئەیلوولی 2022.

ڕێکخراوی خێرخوازی کارما نیرڤانا کە کچانی تەمەن ١١ ساڵی لە هاوسەرگیری منداڵان پاراستووە و ئەندامی هاوپەیمانی کچان نەک بووکەکانە، لە نێوان ساڵانی 2020 و 2022 لە ڕێگەی هێڵی یارمەتییەوە هاوکاری 177 منداڵی کردووە کە مەترسی هاوسەرگیری زۆرەملێیان لەسەر بووە.

بەڕێوەبەری ئەو دەزگەیە ، کارما نیرڤانا، ناتاشا ڕاتو، گۆڕانکاری لە یاساکەدا بە “سەرکەوتنێکی گەورە بۆ ڕزگاربووان” ناوبرد، وتی کە پارێزگارییەکی زیاتر دەدات بە منداڵانی مەترسیدار.  ئاماژەی بەوەشکردووە، “ئەمە بازدانێکی گەورەیە بۆ پێشەوە بۆ بەرەنگاربوونەوەی ئەم سووکایەتییە بەزۆری شاراوەیە.” “ساڵی ڕابردوو، هێڵی یارمەتی نیشتمانی بۆ دەستدرێژیکردنە سەر بنەمای شەرەف پشتگیری لە 64 حاڵەتی هاوسەرگیری منداڵان کرد، کە تەنها وێنەیەکی بچووکی کێشەیەکی زۆر گەورەتر نیشان دەدات.”

Di bin pergala kapîtalîst karesat xwezayî ne?

Di bin pergala kapîtalîst karesat xwezayî ne?

xindnewey be Sorani

Di derbarê erdheja navdar a Lîzbonê ya sala 1755an de, ku li tevahiya Ewropaya Rojava û Bakurê Afrîkayê xist û bi hezaran kes mirin, Rousseau ji Voltaire re nivîsî:

Divê hûn qebûl bikin ku ne xweza ye ku 2000 xaniyên şeş-heft qatî li wir kom kirine, lê heke niştecîhên bajarê mezin li şûna van avahiyên bilind û pir-qatî bi rengekî horizontî, sade û veqetandî bijiyana. Derbarê ziyanan de ti agahî nehatine bidestxistin.”

Li beramberî ziyanên vê erdhejê li Tirkiyê û Sûriyê, erdhejên bihêz ên Japonê bûne sedema ziyanên canî û ziyanên madî yên gelekî kêm, lewra ziyanên mirovî û madî bi erdhejên herêma me re nayên berhevkirin. Weke ku me dît, bajarê Erzîn ê ku nêzî navenda erdhejê ye, zirar nedîtiye û bûye penageha 20 hezar mexdûrên erdhejê. Li gorî qeymeqam û peymankarê înşaetê ev yek ji ber çêkirina avahiyên kêm û ne li gorî pîvanên avakirina erdhejê ye. Ji ber vê yekê ji me re eşkere ye ku

Bi saya pergala çînayetî, wêranî û zirar ne tenê hukmê karesatên xwezayî ye li ser mexdûran, çînên bindest û marjînal, di heman demê de xemsariya kalîteya avahîsaziyê û guhnedana pîvanên berxwedana erdhejê ji bo berjewendiyek mezintir e!

Lêkolînên zanistî jî piştrast kirin ku hin karesatên xwezayî yên wekî lehî, bahoz, ziwabûn û qirêjiya jîngehê ku her sal dibin sedema bi hezaran mirov, encama quretiya sermayedar û pargîdaniyên wan ên mezin in ku di rêyek xelet de ne. bikeve qibleya wê, û piraniya qurbaniyan mezlûm, belengaz û marjînal in!

Ev hemû mexdûr careke din dibin hedefa qazancên şîrketan û rayedarên dewletan.

10 welatên cîhanê ji yên din zêdetir erdhej hene: Japonya, Tirkiye, Îran, Perû, Dewletên Yekbûyî, Îtalya, Fîlîpîn, Meksîka,

Çîn û Endonezya. Gelek sedemên erdhejan hene, lê yên herî gelemperî lihevketina plakan, tevgera magmayê di volkanan de, guherîna germahiyê an zexta avê û bayên xurt in.

Mixabin tişta ku di mejiyê piraniyê de tê dîtin ew e ku tenê aliyekî karesatan bibînin, ew jî vegotina karê Xwedê ye an xezeba Xwedê ye an jî cewherê karesatan e û bi gelemperî zirar û qurbanî dibîne!

Heger em li dîroka welatan binerin, em dibînin ku beriya geşepêdana pîşesazî û berfirehbûna kompani û kargehên mezin ên hilberînê û çalakiyên wan ên quretî, rûdana hin ji van karesatên xwezayî gelek kêm bû.

Tiştê ku diyar e, bi saya pergala sermayedar a pozbilind, felaketên xwezayê kirine çîn û naverok. Her dema ku karesatek xwezayî diqewime, piraniya mexdûran feqîr û marjînal in, ji ber pirbûna nifûsa li erdnîgariyek piçûk û avahiyên bilind, û her weha ji ber kêmkalîteya avahiyên ku di bin standardên endezyariya parastina lehî û erdhejê de ne û şilbûnê ne. û diyardeyên din di plansaziyên avakirina avahiyan de nayên hesibandin.

Ger em li erdhejên Tirkiye û Sûriyê binêrin, rastiya jorîn îsbat dike ku qurbanî bi piranî li malên xizanan bûne, li cihên ku mal û avahiyên mezin ku ji bo berjewendiyê şirket û rayedaran sûd werdigirin, tu eleqeya wan bi avakirinê û berxwedana li dijî wê tune ye. Di avakirina yekîneyên xaniyan de şert û mercên siruştî li ber çavan nehatine girtin.

Me dît ku çawa avahiyên herî nû yên ku di dema kampanyaya hilbijartinê de ji xelkê re hatibûn dayîn, ji yên kevin xerabtir çawa hatin hilweşandin. Ev yek mîna avêtina diranan li çûkan û lêdana wan bû ku bigrin û paşê bikujin. Mixabin ji bo xweşbîniya xelkê feqîr û kedkar ên ku bi kirîna dengên xwe ji bo Erdogan û partiya wî, avahiyên xerab ên ku ji wan re hatine çêkirin bûne gorên komî.

Em bi sedan delîl û daxuyaniyên zelal di medyaya civakî û heta medyaya Tirkiyê de li ser gendeliya desthilatdaran ku di toreke bi hev ve girêdaye li ser karbidestên piçûk, peymankar û şîrketên xaniyan belav bûye, dibînin. Ji ber vê yekê di avakirina xaniyan de rêgezên tenduristiyê û pêdiviyên ewlehiyê yên niştecihan li ber çavan nehat girtin, lê komkirina qezenc û sermayê armanca herî bingehîn bû!

Bi pêşketina teknolojiyê û peydabûna zanyariyên zêdetir ji bo rêgirtin û danîna merc û qalîteya avadaniyê ji bo kontrayan, lê mixabin em dibînin ku hejmara qurbaniyên erdhejê dem bi dem zêde dibe. Mînak, erdheja sala 1999’an zêdetirî 17,000 kesan jiyana xwe ji dest da, lê hejmara miriyan îsal ji 40,0’î zêdetir bûye. Hêjmarên dawî ji me re dibêjin ku jimara miriyan ji 45,0 zêdetir e Zêdeyî 150 hezar kes birîndar bûn û bi hezaran malbat jî koçber bûn.

Li gorî rapor û belgeyên ku heta niha hatine eşkerekirin, hemû hişyariyên destpêkê yên erdhejê yên pispor û zanyarên di warê jeolojî, avhewa û zanistên xwezayî de ji dewleta Tirk û rayedarên payebilind re hatine paşguhkirin. Di demekê de ku berî du salan hişyarî hatibûn dayîn û hê jî xirabtir dihat pêşbînîkirin, zanyar û pisporek bi vîdyo hişyarî û agahî derbarê rûdana karesateke wiha da, lê rêjîma Tirkiyê ti gav ji bo parastina canê xelkê neavêtiye.

Li gorî van tiştên ku li jor hatine gotin, hukûmeta Tirkiye û Sûriyê ji mirina van hemû kesan, bi sedhezaran birîndar û bi milyonan kesên din jî koçber û wêran bûne.

Li gorî agahiyan, hin kesên ji herêmên xizan û dûr di roja sêyemîn de ne

Piştre tîmên alîkarî û rizgarkirinê hatin, ku weke windakirina dema zêrîn tê dîtin ji bo rizgarkirina nîvê jiyanê li bin daran û bermahiyên avahî û xaniyan. Helbet eger mirov sax be jî, ger du hefte li cihekî girtî bê xwarin, vexwe û bê tevger bê girtin dê bimire.

Ya herî xerab jî xemsariya qurbaniyên di bin dar û bermayên erdheja Sûriyê de ye. Heta van demên dawî serokên dewletên Ewropa û Amerîkayê ji Sûriyê zêdetir behsa Tirkiyê dikin û bi Tirkiyê re sempatiyê dikin, weke ku li Sûriyê tiştek nebûye.

Bajarê Efrînê yê dagirkirî ku rejîma Tirk piştî 58 rojan ji agir û hesin di sala 2018’an de dagir kiribû, niha jî deriyên xwe ji dildar û xebatkarên alîkariyê re girtiye.

Li gel cewherê karesatê em sersaxiyê ji malbatên qurbaniyan re dixwazin. Lê em kuştin, birîndarkirin û koçberkirina qurbaniyan wek tawaneke qirkirina armanckirî li ser vê sîstema çîna hov a sermayeyê, desthilatdarên Tirk û Sûriyê bi xwe û kompaniyên wan ên qazanc û xwînmij tawanbar dikin. Em vê xemsariya dewletê û rayedarên pozbilind ên beriya erdhejê û xemsariya wan a ji bo rizgarkirina mexdûrên di bin avahiyên hilweşiyayî de weke şerên xwe yên rasterast dibînin û wan parçeyek ji şerê çînan ku sîstema kapîtalîst li dijî bi milyaran karkeran bi rê ve dibe, dihesibînin.

Foruma Anarşîstên Kurdîy-ziman

18/02/2023

مەیل و شەپۆلی رایسیستیانە لە بریتانیادا لە هەڵکشاندایە

26/02/2023

لە گەڵ دەمکردنەوەی سیاسییەکان و دەسەڵاتداراندا بە بانگەشەی  ڕاگەیاندنێکی خراپ دژ بە پەنابەر و کۆچبەر ڕەنگە هاندەری دەیەها کەس بێت کە ببنە ئەندام و لایەنگری ڕێکراوە توندڕەو و  دژە بێیانەکان ، یاخود ڕێکخراوە فاشییەکان .  نەك هەر ئەوە بەڵکو هەندێك لە دروشمی خۆپیشاندان و پرۆتێستەکانیاندا قسەی کەسانی دەسەڵاتداری وەکو وەزیری ناوخۆ و پۆلیس یا سەرەك وەزیران یا ئەوانی دیکەیانن.

دوێنی شەمە ، 25/02 ، نزیکەی 200 کەس دژ بە کۆچبەر و پەنابەر لە شارێکی بچوکی وەکو سکێکنس کە کەوتۆتە باکوری بریتانیاوە چونە بەردەم ئەو ئوتێلەی لەو شارەدایە کە پەنابەرەکانیان تێخستوە بە بەرزکردنەوەی درروشم و هیتاف کێشان.

هاوکاتیش بزوتنەوەی ” هییوا نەك ڕق و کینە” لە بەرانبەریاندا خۆپیشاندانیان کرد بۆ ڕەتدانەوەی ئەوان و پەراوێزخستنیان .

دروشمی گروپی دژ بە کۆچبەران و پەنابەرانی ئەو گروپە تازەیەی کە لەژێر ناوی ” جێگرەوەی نیشتمانپەروەرانە” ئەمانە بوون:

چی تر پەنابەر نا

بەلەمەکان بوەستێنن

دمانەوێت وڵاتەکەمان بگێڕینەوە بۆ خۆمان

داگیرکاریی بوەستێنن، جێگامان ناگۆڕرێتەوە.

ئێوە ڕایسستن ، دژی خەڵکی سپین

هاوکاتیش لە شارۆجکەیەکی دیکە 100 کەسێکی دیکە هاتنە بەردەم ئوتێلێک کە لەوێش پەنابەری تێدا بوو هاواریان دەکرد ئەمانە پەنابەری ڕاستینە نین

لەبەرانبەر ئەماندا گروپی ” هیوا نەك ڕق و کینە”  بەخێرهاتنی پەنابەریان دەکرد کە دەیان وت پەنابەران بەخێر بێن .

ئەمان دەڵێن  “گرووپە ڕاستڕەوە توندڕەوەکان هەوڵدەدەن گرژییەکان لە کۆمۆنێتییە ناوخۆییەکاندا بوروژێنن بۆ ئەوەی ئەجێنداکانی خۆیان بەرەوپێش ببەن..  هیوا نەک ڕق و کینە دەلێت   لە ساڵی ڕابردوودا چالاکیی ڕاستڕەوی توندڕەو و دژە کۆچبەران بە ڕێژەی 102% زیادی کردووە. “ئەم زیادبوونە گەورەیەی چالاکییەکانی ڕاستڕەوی توندڕەو و دژە کۆچبەران لە بۆشاییدا بوونی نییە. ئەرکی حکومەتە کە کۆتایی بە بەکارهێنانی خراپی  زمانیان بهێنێت کە وزەیەکەو دەیدات بە  بە ڕاستڕەوە توندڕەوەکان ڕێگەیان پێدەدات. حکومەت دەتوانێت  ڕێوشوێنی پارێزراو لە دەوری هۆتێلەکان دابنێت و دووبارە سەیری سیاسەتەکانیان بکەنەوە کە لە پلەی یەکەمدا بووەتە هۆی ئەم دۆخە مەترسیدارە.”

بە هەاران کەس لە تونس ڕژانە سەر شەقامەکان دژ بە سیاسەتی ڕایسیزم

26/02/2023

بە گوێرەی ڕاپۆرتێکی نوێ دوێنێ شەمە، 25/02/23 هەزاران کەس لە تونس ناڕەزایەتیان دەربڕی بەرامبەر بە سەرکوتکردنی کۆچبەران لەلایەن سەرۆکی تونسەوە، قەیس سەعید ،  دوای ئەو تۆمەتانەی کە دایە پاڵ پەنابەران و کۆچبەران کە وتی : کۆچبەرانی بێ بەڵگەنامە لە باشوری بیابانی ئەفریقاوە بە پیلانی گۆڕینی کولتوری وڵاتەکەمان دێنە تونس.

ئەم تۆمەتبارکردنەی کۆچبەران بۆ تونس لە لایەن سەرۆکەوە کە بێ بەڵگە و بەڵگەنامە دایە پاڵ کۆچبەران گرژییە ڕەگەزییە درێژخایەنەکانی هێنایە ڕوو.  لە دوای لێدوانەکانی سەرۆکەوە، لە سەرانسەری سۆشیال میدیادا ڕاپۆرتەکان باس لە توندوتیژی جەماعەت دەکەن، کە باس لەوە دەکەن کە قەرەباڵغییەکی زۆر هەڵیانکوتایە سەر ماڵی کۆچبەران و بە زۆر  دەریانکردوون.

هەروەها ڕاپۆرتەکان باس لەوە دەکەن کە کۆمپانیا تایبەتەکانی گواستنەوە ڕەتیانکردووەتەوە بلیت بفرۆشن بەو کەسانەی کە وا هەست دەکرێن کە بێ بەڵگەنامەن. هاوکاتیش  زۆرێک لە ڕێکخراوەکانی کۆمەڵگەی مەدەنی لە خەباتدان بۆ دۆزینەوەی شوێنی حەوانەوە بۆ ئاوارەکان

لە وەڵامی پەرەسەندنی گرژییە ڕەگەزییەکاندا، چالاکوانە گەنج و خوێندەوارەکانی تونس کە زیاتر ڕاهاتوون بە دژایەتیکردن نەک پشتگیریکردن لە چینە سیاسییەکەی پێشووی وڵاتەکە،  ئێستا کەوتوونەتە ژێر دەستگیرکردن و دادگاییکردن.

چایما بوهێل کە ژنە، کەسایەتییەکی ناسراوی کۆمەڵگەی مەدەنی کە خۆی لەناو خۆپیشادەراندا بوو ، وتی ” من باوەڕم وایە کە لە تونس-دا ئەوەندە خەڵک هەن کە لەوە تێدەگەن کە لە تونس-د شوێنێك بۆ ڕایسسیسزم نییە و ڕێگای خۆی دۆزییەوە کە جەنگی ئازادیی بکات پاش ساڵانێکی زۆری سەردەمی دیکتاتۆرییەتی”

ئاماژەی بەوەشکردووە، “وە بە دڵنیاییەوە، هیچ شوێنێک بۆ ڕەگەزپەرستی لە ئیدارەکەمان یان لە وتارەکەی سەرۆکەکەماندا نییە، و هیچ شوێنێک بۆ توندوتیژی بۆ کەس نییە؛ تونسییەکان و غەیرە تونسییەکان.   ئەمە خاکێکە کە دەبێت کراوە بێت بۆ هەمووان، و تونس نابێت پۆلیس بێت بۆ هیچ جۆرە سنوورێک، باکوور یان باشوور”، ئاماژەی بە شوێنی جوغرافیای تونس وەک خاڵی ترانزێتی بەردەوام بۆ پەناخوازان و پەنابەران کرد .

ڕێپێوانکەران لافیتەیان بەدەستەوە بوو کە ژمارەیەکیان بە زمانی ئینگلیزی بوو، ئیدیعای هاودەنگییان لەگەڵ کۆچبەران دەکرد و پێگەی تونسیان وەک بەشێک لە ئەفریقا دووپاتکردەوە. ئەوان ئەم دروشمەیان دەوتەوە: نە ترس، نە تیرۆر، شەقام بۆ خەڵکەو هی خەڵکە.

میللەتی زیندوو ئاوایە .