ئەرشیفەکانى هاوپۆل: لێدوان

لێدوان

Is the labor movement a socialist/anarchist movement?

By: Zaher Baher

December 2025

Authoritarian socialists, communists, and even some anarchists believe that the labor movement and the socialist/anarchist movement are the same and share identical goals. In this article, I want to show that there is a difference between these movements and to explain how this misunderstanding arises. This does not mean that the working class which drives the country’s economy should be overlooked. On the contrary, we can say that a socialist or anarchist revolution cannot take place without the participation of the working class and the vital role it plays.

It can be understood that workers are not inherently (or necessarily) revolutionary in the way that some expect or demand. The labor movement is primarily a union movement,

and its demands arise from the reality of exploitation and oppression they face. Workers fight for more holidays, higher wages, better workplace safety, the right to form unions, shorter working hours, improved living and working conditions, and other rights that affect their families. Among their most ambitious demands are participation in the management of factories and companies and the acquisition of shares. In other words, their efforts are aimed at modifying and reforming the capitalist system to ensure its survival. This has been the historical condition of workers and remains so today. We can observe this more clearly now, especially with the rise of a sector of the aristocratic working-class workers employed in key industries and advanced technologies.

The workers’ struggle remains primarily an economic struggle, not a political one a trade union struggle, not a struggle led by a political party. It is not directed against the authorities or the state, but rather seeks to adapt to and secure a better position within the existing system. Workers may be able to change governments or administrations in a short period, but overthrowing the system and fundamentally transforming it is neither their role nor their responsibility.

The socialist and anarchist movements are fundamentally different from the labor movement. Their aim is to abolish wage labor and the capitalist system entirely, and to create a classless, non-hierarchical society.

Authoritarian communist and socialist elements, along with their political parties, are fully aware that workers are not inherently revolutionary in the sense of abolishing the system and establishing socialism or communism. Because they see themselves as fundamentally different from the workers, they believe that by seizing power, they can bypass mere reforms and guide society toward a classless, non-hierarchical structure.

They are fully aware of the workers’ situation. Workers are the backbone of the country’s economy and have the power to halt daily life, stop profits, and weaken the state and its system.

What is clear to me is the following:

First, workers possess class consciousness simply because they exist. The existence of any person, animal, or living being necessarily involves a form of consciousness shaped by the environment in which they live.

Second, as I stated above, there can never be a revolution without the participation of workers, since they control production and profits. However, this does not mean that workers can or want to abolish the system of wage labor. That task is not their responsibility and lies outside their immediate agenda of struggle.

Third, I also know that, historically, many socialist movements and parties emerged from working-class organizations. Through these organizations, the working class became familiar with socialism, and socialist ideas were introduced to them and spread among them.

Throughout history, we see many uprisings and events in which workers clearly played an important role. These have often been cited by socialists, authoritarian communists, and some anarchists as evidence that past uprisings and revolutions prove the labor movement and the socialist movement are the same, and that every revolution is essentially a workers’ revolution.

I find it necessary to cite important examples of labor movements from the late nineteenth and early twentieth centuries to support my argument. To do this, I will refer to some statistics to illustrate my point about the size of the working class in these countries at the time, as well as their membership in and support for the organizations and political parties of that period.

First: The Paris Commune:

The Paris Commune took place in 1871 and lasted only 72 days. During this period, it abolished many capitalist institutions and practices, such as night work, child labor, poor housing conditions, and private ownership. It also replaced the old ministries with ten executive commissions, each functioning like a ministry, along with many other significant measures.

The revolutionary workers were largely influenced by the supporters and followers of Louis Blanqui, commonly known as “Blanquists,” as well as by socialists and anarchists. This experience is often described by Marxists as the first serious attempt by the working class to overthrow capitalism.

The administration that emerged there, largely because it lasted only 72 days, was neither a fully developed workers’ administration nor a bureaucratic one. The Commune was simply too short-lived for such structures to fully take shape.

The legislative and executive body of the Commune, the Communal Assembly, was elected on March 26, 1871. Although 92 members were elected, only 79 were active at any given time. Of these, approximately 30 to 40 were workers. In addition, teachers, journalists, employees, and small shopkeepers also participated in the councils. Professionals such as lawyers and doctors formed a small minority, mostly drawn from working-class or lower-middle-class backgrounds, and many of them earned extremely low incomes.

At the time, Paris had a population of between 1.8 and 2 million, although war, famine, and expulsions significantly reduced this number. Even so, workers who supported the Republicans or Jacobins also known as “Red Republicans” numbered between 400,000 and 500,000.

The socialists, particularly the Blanquists (revolutionary socialists), had between 200,000 and 250,000 worker members. The First International, also known as the International Workingmen’s Association (IWA), which included both Marxist and Proudhonian factions, had between 65,000 and 70,000 members in Paris. Communists and Marxists formed a small but influential minority. Anarchists were intellectually important and influential, especially the Proudhonians, but they were not numerically dominant.

Overall, the vast majority of Parisian workers were republicans, leftists, or socialists who were not aligned with any organized political party.

Second: The Bolshevik Revolution.

The Russian Bolshevik Revolution of 1917 led to the creation of the Soviets (workers’ councils), and many factories were taken over and brought into the Bolshevik movement. Although the Bolshevik Party had many supporters, members, and activists among the workers, it was the workers’ strong support for the party that enabled it to lead the overthrow of the Provisional Government.

Let us examine the statistics concerning the number of workers in Russia and the participation of socialists, communists, and anarchists in the 1917 Revolution.

In 1917, the Russian working class included about 3 million industrial workers. If transportation, construction, and other categories of labor are included, the total rises to between 4.5 and 5 million. However, the industrial proletariat what Marxists define as the working class numbered approximately 3 million.

Supporters of the Bolshevik Party made up 40–60 percent of the workers, and the party itself had between 150,000 and 200,000 worker members out of a total of 350,000, up until October 1917. The Mensheviks accounted for 10–20 percent of labor membership. Other parties and organizations also had worker members. Anarchists represented about 5 percent of industrial workers, while other active workers mainly in Petrograd, Kronstadt, and Ukraine supported roughly another 5 percent.

The events in Russia represent a historic moment in which the Bolshevik Party successfully leveraged the movement of the working class and the broader Russian population to seize state power.

 Three: The German Revolution of 1918-1919

Revolutionary workers’ councils were formed across Germany with the goal of replacing capitalism with a council republic (Räterepublik). In certain regions, particularly Bavaria, these councils proclaimed a socialist republic aimed at overthrowing capitalism; however, these efforts were short-lived and ultimately failed.

Germany, which was far more industrialized than Russia at the time, had approximately 7.5 to 8.5 million industrial workers. By late 1918, about 3 million of these workers were members of trade unions. Many workers were divided among the Social Democrats the largest workers’ organization the Independent Social Democratic Party, and several other political groups. Anarchists, although significantly weaker than their counterparts in Russia and Spain, numbered between 50,000 and 150,000 workers.

Four: Spanish Revolution 1936-1937

The revolutionary forces in this movement, known as the CNT-FAI, were anarcho-syndicalist organizations. The FAI (Federación Anarquista Ibérica, or Iberian Anarchist Federation), founded in Spain in 1927, was closely aligned with the CNT as well as with the General Workers’ Union (UGT), established in 1888. These groups sought to abolish both capitalism and the state. They occupied as many factories, farms, and transportation systems as possible.

It is clear that anarchists and anti-government socialist elements played a major role in this revolution, which controlled large parts of Catalonia and Aragon. The revolution ultimately failed due to internal conflicts and the pressures of war.

The Spanish working class in 1936–1937, in a country less industrialized than Germany and Britain, numbered between 2.8 and 3.2 million industrial workers. In addition, a large portion of the population consisted of rural wage laborers and landless peasants, bringing the total working population to between 5.5 and 6 million.

Membership in the anarcho-syndicalist unions (CNT) ranged from 1.5 to 2 million workers, representing approximately 70 to 80 percent of the workforce. These organizations also enjoyed broad support, with an overall following of between 2.5 and 3 million workers, concentrated mainly in Catalonia, Barcelona, Aragon, and parts of Madrid. The largest revolutionary group within the working class was the FAI (Iberian Anarchist Federation), which had between 70,000 and 100,000 fighters, almost all of whom were workers.

Five: The 1919 Hungarian Soviets

In Hungary, workers’ councils were established in 1919 by socialist and communist parties with the aim of overthrowing capitalism and creating a socialist republic. This system was implemented but lasted only 133 days before being defeated by Romanian forces and local opponents.

The Hungarian working class in 1919, following World War I and the collapse of Austria-Hungary during a period sometimes referred to as Magyarstan included an urban industrial workforce of approximately 800,000 to 1 million workers. Hungary at the time remained predominantly agrarian. A much larger number of workers were employed in agriculture or were landless farm laborers, numbering between 1.5 and 2 million.

The dominant political forces among workers were socialists and communists. Anarchists were neither numerous nor well organized in Hungary during this period.

Workers were divided between communists and social democrats. In early 1919, the Social Democratic Party had between 500,000 and 600,000 members, including landless peasants and industrial workers; in total, its membership ranged from 800,000 to 1 million.

The Hungarian Communist Party, founded in 1918, officially had between 30,000 and 50,000 members by March 1919. Despite its relatively small membership, it exercised significant influence. An estimated 100,000 to 150,000 workers supported the party.

Conclusions

According to the above examples, the Social Democratic Party, the Bolshevik Party, the Socialists, the Trade Unions and the Anarchists had a very active and widespread position among the workers. It is obvious that this great position and power is reflected in the activities and movements of these parties and they have been very strong, so they have been able to have a great dominance and influences over the workers. In some countries, workers, party members and supporters were so huge and mixed that workers were political parties and political parties were workers. This meant that the labor movement of that time, in all the examples I have given above, was a follower and dependent on the organizations and political parties I have listed above, and was loaded with the ideas and principles of socialism and to some extent anarchism as well.

What about right now? If we are a little conscious or being workers, we know that the workers and their movement are so weak that they cannot even defend what has been achieved since the middle of the previous century. How can they talk about the overthrowing the system and the abolition of wage labor? It was not easy to obtain reliable statistics on the number of socialist, communist and anarchist workers in the ranks of the workers in the countries I have mentioned above, but what we see among current workers is hardily many socialist or anarchist.

We can say that the building of a socialist society is a dream for the workers themselves, and an imagination for those of us who think that it is the duty of the workers.

پێ دەچیت پرۆسەکەی باخچەلی و ئەردۆگان بۆ بەڕێکردنی وەخت بووبێت

Zaher Baher

12/11/2025

ئەوەی بۆ ماوەی نزیکەی 9 مانکە لای پەکەکە و کۆمەڵە خەڵکێکی زۆر بە پرۆسەی ئاشتی ناسراوە و لای ئاکەپە و باخچەلی بە پرۆسەی تورکیای ‘ناتیرۆر’ ئێستاش بە پرۆسەی ‘چارەسەر’ ی ناسراوە تەنها لەبەر بوونی دەرفەتێك بوو بۆ پارێزگاریکردن لە حکومەتی تورکیا لەسەروبەری شەڕی حەماس و ئیسرائیل و کلک وگوێکردنی میلیشیاکانی ئیڕان و لاوازکردنی خودی ئێرانیش .

ئەمانە و ڕاگەیاندنەکانی ئیسرائیل سەبارەت بە گۆڕینی نەخشەی ناوچەکە ترس و لەرزێکی زۆری خستە دڵی دەوڵەتی تورکیاوە کە ئەو بارودۆخە ئەویش لێی ڕزگار نابێت کە لە کاتێکیشدا دەیەها بیانو هەیە بۆ لابردنی حکومەتی ئاکەپە و گۆڕانکاری لە ئیدارەی بەڕێوەبردنی دەوڵەت و ولاتدا.

ئەمە هۆکار و پاڵنەری تەواو بوو بە دانی ئەو وەهمە بەناوی قسەکردن لەسەر پرۆسەی ئاشتی، نەك باوەڕی تەواوی ئاکەپە و باخچەلی بە گۆڕانکاری بنەڕەتی دەستور و حوکمڕانی و لابەلاکردنەوەی کێشەی کورد لە باکوری کوردستاندا.

بەڵام ئایا ئەو خەونەی ئۆجەلان و هەندێك لە سەرانی قەندیل و خۆشباوەڕانێکی زۆری نێو پەکەکە و کوردانی باشوور ڕوودەدات؟ 

بەڕای من ئەگەر بمانەوێت بۆچونێکمان لەو بارەوە هەبێت دەبێت تەماشایەکی ڕووداوەکانی سەرەتا و ئەم دوواییە بکەین. ئاشکرایە هەر لە سەرەتاوە تاکو ئێستا دەوڵەتی تورکیا پێداگری لەسەر ئەوە دەکەن کە شتێکی ئاوا بە ناوی ئاشتی و ئاشتەواییەوە لە ئارادا نییە، ئەوەی کە هەیە تەنها نەهێشتنی تیرۆرە لە تورکیادا. بە بەردەوامیش ئەمە لەلایەن هەندێك لە  بەرپرسان و گەورە دەسەڵاتدارانی تورکیاوە تا ڕادەیەك ڕۆژانە پشتڕاستدەکرێتەوە، ئاوی گوێمان بەوە دادەن و بیرمان دەهێننەوە نە دەستور دەگۆڕێت و نە ئۆجەلان بەردەبێت و نە پرۆسەکەش بە خواست و مەبەستی کوردان دەبێت.

لە لایەکی ترەوە جەنگەکەی ئیسرائیل و حەماس گەر بۆ کاتییش بێت وەستاوە ، ئیسرائیل جارێکی دیکە بەم زوانە هێڕش ناکاتەوە سەر ئێران. پێگەی تورکیاش نەك هەر لەبەهێزبووندایە لە ناوچەکە و لە مەیدانی سیاسەتی ئەمریکی دا بەڵکو بووە بە دانەر و رێکخەر و جێبەوبەجێکەری سیاسەت و سێبەری حکومەتی سوریاش کە ڕەنگدانەوەی کتومتی سیاسەتی حکومەتی تورکیایە .

نزیکبوونەوەی تورکیا و ئەمریکا و چوونی ئەبوجۆلانی بۆ ئەمەریکا و بەشداریکردنی لە پرسە هەرە گرنگەکاندا بە هاوبەشی و هاوکاری فیدان هاکان کە بە گوێرەی میدیا فەرمییەکانیش بارودۆخۆکە لە قازانجی تورکیا و حکومەتی سوریایە .

لەلایەکی دیکەوە بە ناچاری ڕازیبوونی هەسەدە بە مەرجەکانی تورکیا و سوریا و ئەمریکا بە تێکەڵبوونەوەیان و بوون بە بەشێك لە سوپای سوریا لەگەڵ وەرگرتنی هەندێك پلەوپایەی سوپایی و ڕەنگە ئیدارەییش. ئەمەش لە کاتێکدایە کە دەبێت قوربانی بدرێت بەو ئیدارەیەی کە لە ڕؤژئاوادا هەیە و هەڵبووەشێتەوە و ببێتە بەشێك و پاشکۆی دەوڵەتی سوری ، واتە دەستبەرداربوونی تێزی : خۆسەریی ، ئیکۆلۆجی ، فێمینیزم ، کاروباری هەرەوەزی ، ئەکادیمیاکانی کە لەوێ بە ناوی جیاوەزەوە هەن ، هەروەها هەڵوەشاندنەوەی  بەرنامە و پڕۆگرامی خۆێندن و چاوخشاندەنەوە بە پڕۆگرامی زانکۆکان و بێ گومان لابردنی وێنەکانی ئۆجەلان و کۆتاییهێنان بەو سروودانەی کە لە قوتابخانەکاندا دەخوێنرا و دەوترایەوە یا لە کۆبوونەوەکاندا دووبارە دەکرانەوە، ئەمانە و لەپاڵ کردنەوەی مەداریسی زۆری دینی و مزگەوت و کارگەی بەرهەمهێنانی کەسانی زۆر توندڕەو و تیرۆریست .

ئەمانە هەمووی ئاوێکە دەکرێن بەدڵی حوکمڕانانی تورکیا و ڕەواندەنەوەی مەترسییەکانی ئەم یەك دوو ساڵەیان سەبارەت بە لە کارکەوتنیان.

لەبەر ڕۆشانی ئەوەی کە لە سەرەوە وترا دەتوانین بڵێین گەر هەموو ئامانج و ویستی تورکیا لە ڕۆژئاوا و لە سوریا نەهاتبێتە دی ، ئەوە دەکرێت زۆرێك لەوانە بێت کە ویستویانە .

ئالەم بارەشدا تورکیا پێویستی بە پرۆسەیەك بە ناوی ئاشتییەوە نامێنێ بە تایبەت لە ئێستادا، کە لە کاتێکدا هێشتا زۆرێك لە تورکەکانی ئەوێ بەهەژمونی بەکارهێنانی زمانی ڕایسستی و فاشتی دەوڵەت دژی پەکەکە ، ڕاهێنراون،  دەکرێت لە ماوەیەکی دیکەدا بە تەواوی کۆتایی بەو پرۆسەیە بێت ، لەوانەشە کە لێبوردنێیکی گشتی بۆ چەکدارانی پەکەکە بەڵام نەك سەران و کەسە دیارەکانی دەرکرێت .

ئەوەی کە وام لێدەکات کە من ئاوا بۆچونێکم هەبێت، ئەوە لێکدانەوەی وردی بارودۆخی ناوچەکە و سیاسەتی ئەمەریکا و گۆڕانکاری گەورە بەسەر ئایدیا و مانیفێستەکەی ئۆجەلان و باس نەکردنی هیچ جۆرە پێشەوەچونێكی ئەم پرۆسەیە و خەریکبوونی ئەو بە ناردنی چەند پەیام و ڕاگەیاندنێکی سارد و سڕ و  بێمزەڕاتانە و خۆنەدان لەم پرۆسەیەیە. هەرەها ڕووداوەکانی ئەم هەفتەیە و ئاشکرابوونی باشتری نێتی تورکیا و ئەبوجۆلانی و ئەمەریکا، هەر هەموو ئەمانە وامان لێدەکات کە بڵێم پێدەچێت  ئەوەی لای ئێمە پێیی دەوترێت پرۆسەی ئاشتی وەهمێک بووبێت کە لە ئێستادا وەرناگێڕرێتە سەر واقیع.

 بەداخەوە ئەمجارەش وەکو هەموو جارانی پێشتر لەوە دەکات سەرکردان و ڕابەرانی کورد نەیانتوانی گەمەیەکی سوودمەند لە بارودۆخێکی ناوازە و لە مەیدانی سیاسەتێکی بێ سەروبەرەی ئەمەریکادا بکەن. ئیتر نازانیین ئەمەش بە شکستێکی دیکە کۆتایی دێت یا بە سەرکەوتنێکی زۆر لاوەکی .  دووبارە بەداخەوە کە ‘دەم پارتی’ ش یا كلاویان نراوەتە سەر یاخود هەموو شتێك دەزانن نایانەوێت بیدرکێنن، یا بەمەبەسێك ئاڵاون لە پرۆسەیەکی وا گەورەوە کە زۆر لەبەردانی سەرۆکە گیراوەکانیان گەورەترە.

سەرێکی شار نادەیتەوە!

دارا

08/11/2025

خراپترین و کوشندەترین نەخۆشی

شەرمکرنە لە دەنگ هەڵبڕین بەڕووی ستەم و ستەمکاراندا!

نورینگەو نەخۆشخانەی

ئەهلی

یانی بازگەی ڕوتکردنەوەی ئەهلی شار و وڵاتەکە،

سەردانکردنی نورینگەیەک بە پشکنێکنی خوێن و ئەگەر ئەشیعە و سۆنەری پێویست بێت پاشان دەواو دەرمان

لە نەخۆشێکی بێ موچە بپرسە چ کارەساتێکە؟

ئەو باڵەخانەیەی کە سۆنەرەکەمان لێکرد و خودی بەشی سۆنەرەکە خۆی سۆنەرێکی پێویست بوو! لەو هەموو پارەیەی لە نەخۆشی دەسێنن ناکەن سەلاجەیەک و چوار بتڵ ئاوی خواردنەوەو دوو تەرمۆز چاو قاوە بۆ ئەو نەخۆشانە دابنێن کە دوو سێ کاتژمێر لە سەرەو چاوەڕوانیدا وەنەوز دەدەن!

پێش نەخۆشەکان بیناکە سۆنەری پێویستە چونکە ئاودەست وێران بەلوعەی شکاو بۆگەنی ئاودەستەکانی سەردار بێ سەر دەکات!

لەم کۆمەڵگەی ئێمەدا کە سۆشیال میدیاکانی پڕە لە جنێو فرۆش کەچی لە ئاست ئەم هەموو نادادیەی دەوڵەت و دەسەڵات و بازرگانیە بە خوێنی خەڵکەوە شەرمنترین کۆمەڵگەمان هەیە,کەسێک نابینێت لە شوێنی خۆیدا و ڕاستەوخۆ بەرامبەر ئەوەی دەیبینێت دەنگ بەڕووی ئەم دۆخە کوشندەیەدا بەرز بکاتەوە!

دکتۆری گرنگترین پیشەیە لەمڕۆی ئەم وڵاتەدا، چونکە بێ پێویستی هێزی سەربازی و ئەمنی و درۆن و جەنگ بۆ داگیرکردن و پاراستن،بیرە نەوتی خۆت بەکۆڵەوەیە لە کوێ دەیدەی بەزویدا بیدەو بفرۆشە!

شار سەرانسەر نەخۆشخانە و نورینگەو دەرمانخانەیە! بە جۆرێک نەخۆشخانە بەرامبەر نەخۆشخانە دەرمانخانە بەرامبەر دەرمانخانە پێشبڕکێ و سەنگەر لەیەک گرتن ئاسا،کەچی هەمووی جمەی دێت و بەرناکەوێت!

گەر نەخۆشێکت هەبێت دەبێت چوار پێنج پیاوی هەیکەلی و بە قیافەتی بە جانتا و باخەڵی پڕەوە لەگەڵبێت،

وەک ئەوەی نەخۆشەکە پیاوی کوشتبێت و بۆ سوڵح کردنی عەشیرەتی بچیت لە تەکیا!

ئەمە عێراق و کوردستان و تەنها بواری ناتەندوستی

هەڵبژێرە بە کەیف و ماشانی خۆت پەرلەمانتار و وەزیر و گزیری بازرگان!

ئەگەرچی دکتۆر بوون هەمیشە پێگەیەکی جێگەی شانازی بووە،لێ لەم ڕۆژگار و دۆخەدا گەر دکتۆریش بیت ڕوویەکی دەوێت دکتۆر بوونی خۆت ئاشکرا بکەیت لەناو خەڵکدا! چونکە خەڵک لە ژێر لێوەوە لەبەردەم نورینگەو نەخۆشخانەکان دا بە گوێی یەکدا دەچێنن و دەڵێن هاتووین بۆ خزمەتی ئیزرائیل،مەبەست ئیزرائیلی ڕۆح کێشانی گیرفان و کیسە باخەڵەکەیەتی کە دواتر بەشی لەفەیەک شاورمەی میکرۆباوی پێ نامێنێت ناوسکی پێ گەرم بکاتەوە!

شۆڕش بە گوتار و نوسین و دیبەیت و هەهەلهەلەی هەڵبژردن و چاوەڕوانی شۆڕشی جیهانی خۆ دۆزینەوەیە لە شۆڕش!

هەموو کوچەو گۆڵانێک شۆڕشگێڕی خۆبەخش و جەسوری دەوێت کە هەڵگێڕانەوەی چین بە چینی دیوار و خشتی ئەم سیستەمەی بە ئامانج گرتبێت و تەیار بە فکری سۆشیالیستی و دژە دەوڵەت و دەسەڵات و دەسەڵاتخوازی!!

بایکۆت بۆچی؟

Zaher Baher

01/11/2025

بایکۆتی هەڵبژاردن کارێکی ڕەوایە ، چالاکییەکی کەسی و  دروستە شێوەیەکی ناڕازایی گرنگە . ئەوانەی کە بایکۆت دەکەن دیارە هەر یەکەیان بۆچون و بیانوی خۆیان هەیە.  من دژ بە بەشداریکردنی هەڵبژاردانم ، واتە بایکۆتی دەکەم لەبەر ئەم هۆیانەی خوارەوە:

یەك: هەڵبژارنی گشتی گەورەترین درۆی مێژوییە. یەکەم جار کە هەڵبژاردن کراوە ساڵی 1708 بووە لە بریتانیا دواتر لە ساڵی 1792 لە فەرەسا بووە. هەر لەو کاتەوە تا ئێستا کۆت و زنجیری پێمان توندتر دەبێت لە سای هەڵبژاردنیشدا گۆڕانێکی وا کە سیستەمەکە لەبەر بەرژەوندی خۆی و تێکۆشانی خەڵکی نەبێت بەسەر ژیانماندا, بە بەراورد بە تێپەڕینی ئەم هەموو ساڵانە نەهاتووە.  هەڵبژاردن هەر درۆیەکی مێژوویی نییە، بەڵکو لەوە خراپتر ئەو هەژموون و کاریگەرە خراپەیەتی کە بۆ ماوەی 517 ساڵە خەڵکی پێ دەگەمژێرێنری بووەتە باشترین وەسیلە و دەزگە بۆ مانەوەی سیستەمی کۆیلەیەتی و لێدانی بزوتنەوەی ڕاستەقینەی خەڵکیش .

دوو: گەر هەڵبژاردن شتێکی بگۆڕیایە ، بێ گومان هەر زوو یاساخ دەکرا. لە ڕەدەڵ و بەدەڵی حیزبەکان و هاتنە سەرحوکمیان چەند گۆڕانکارییەکی بچوك دەکرێت، بەڵام گۆڕانکاری بنەڕەتی نا، ئەو گۆڕانکاریانەی کە هەڵبژاردن دەیانکات گۆڕانکاری سەرەکی نیین لە ئاستی داخوازییە سەرەکییەکانی خەڵک و پێداویستییەکانیاندا نیین .

دەوڵەت و سامانداران و حوکمڕانان ئەوەندە گەلحۆ و گەمژە نیین گەر بزانن ئەوەی کە هەیانە لە سامان و دەسەڵات و دەستڕۆیشتن لە دەستیان دەچێت ئەوە هەر زوو ڕێگایان لە هەڵبژاردن دەگرت.

سێ: دەبێت ئەوەو بزانین کە هیچ وڵاتێك ، هیچ دەوڵەتێك سەربەخۆ نییە لە هیچ ڕویەکەمەوە بە مەسەلەی ئابووریشەوە ، سیستەمەکە هەموویانی بە یەکەوە واگرێ داوە و بەستوونیەتەوە،  پێویستیان بە یەکدییە.

هەر لەبەر ئەمەش چەندێك دروشم و ئامانجی کاندیدەکان بریقەدار و قەشەنگ بێت، ناتوانن گۆڕانکاری بنەڕەتی بکەن ، ناتوانن لە پاشکۆیی دەرودراوسێ و ولاتانی دیکە دەرچن .  پرسی بازرگانی و ئاڵووێڵ و قەرزو قۆڵە و هاوکاری و یارمەتی یەکدی دەبێتە ئەو ڕێگرییە کە هەرگیز ناتوانن بە بێ یەك بژین و بمێننەوە.  پرسی ئابووری ئەو پرسەیە کە ئەمڕۆ هیچ  وڵاتێك بە ئەمەریکاشەوە ناتوانێت سەربەخۆیانە بژی، خودئیکتیفایی خۆیان مەحاڵە و هەمیشە پێویستیان بە دەوڵەتان و دەزگە دراوییەکانی جیهان دەبێت .

چوار: دەنگدان هۆکارێکی ‘ شەرعییە’ و بایکۆتکردنی تاکە ڕێگایەکە کە خەڵکی بتوانێت دەنگی ناڕەزایی خۆیان هەڵبڕن و سزای ستەمکارانی پێبدەن ویژدانی خۆشیانی پێ ساف بکەن . ئەو حیزبانەی کە هەڵپەی گرتنەدەستی دەسەڵاتیانە زۆر باش لە دەنگنەدانی خەڵکی تێدەگەن.

 ئەمڕۆ لە بریتانیا لیژنەی Think Tank  ، بیرکردنەوەی پۆڵایانە ( گەر وەرگێڕانەکە بگونجێ] دروست بووە تاکو لە هۆکاری سایکۆلۆجی و سیاسی و کۆمەڵایەتی خەڵکی بکۆڵنەوە و لە دەنگنەدانیان لە هەڵبژاردنەکاندا. ئەم پرسە دەوڵەتی بریتانی و ئەوانەی کە لە پشتەوە بەڕێوەی دەبەن هەراسان کردووە و  هەستیان بەم شکستەی دەنگدان کردووە ، کە وردە وردە کەشفبوونی درۆ گەورە مێژووییەکەیە ، بۆیە بە ملیۆن پاوەند تەرخان کراوە تاکو ئەم کێشەیە چارەسەر بکرێت.

سیاسەتی دووفاقەیی حکومەتی بریتانی

24/06/2025

ڕژی هەینی ڕابوردوو ، 20/06 ، گروپێکی بەرگری لە فەلەستین بە ناوی گروپی چالاکی فەلەستین ، چالاکییەکی ڕاستەوخۆیان بە دزەکردنە ناو یەكێك لە بنکەیەکی  فڕۆکەی جەنگی بریتانیاوە، توانییا دوو تەیارەی جەنگی ڕەنگ بکەن .  ئەم چالاکییە بووە هۆی ئەوەی کە وەزیری ناوخۆی بریتانی ڕەشنوسێك بنوسێت تاکو ئەم جۆرە چالاکیانە قەدەخە بکرێن و بخرێنە خانەی کاری تیرۆریستانەوە ، هەفتەی ئایندە بڕیارە لە پەڕلەماندا ئەمە تاوتوێ بکرێت و بچێتە پاڵ وردەکارییەکانی دیکە کە حکومەت لێی دەترسێت دەبێت بە گوێرەی یاسا قەدەخەبکرێت .

بێ گومان ئەمە نە کارێکی تیرۆریسییە و نە هیچ چونکە تەنها ڕەنگکردنی دوو فڕؤکە بووە ، گەر ئەمە بکرێتە کارێکی تیرۆریستانە واتە گروپەکەش دەچێتە نێو لیستی تیرۆریستان  ، ئەو کاتەش هەموو چالاکییەك وەکو زیانگەیاندن بە بینایەك یاخود چێشتخانەیەک کە سەر بە ئیسرائیل بێت و یا بینایەکی ناسراوی ئیسرائیلی هەموو ئەمانە دەچنە خانەی کاری تیرۆریستانەوە.  ئەمەی کە ڕوو دەدات بەهۆی کارایی و بەهێزی گروپی جوولەکەکانەوەیە کە هەژمونێکی زۆر گەورەیان لە سەر سیاسەتی دەوەڵەتی بریتانیا هەیە لە دانانی یاسا و قدەخەکردنی ئەم گروپ ئەو گروپ و گرتنی ئەم کەس ئەو کەس . 

ئەم سیاسەتەی بریتانیا سیاسەتێکی دووفاقەیە کە لە لایەکەوە بچوکترین چالاکی کە زیانی پارەیەکی زۆر زۆر  کەمە و کە هیچ توندووتیژییەکی تێدا بەکارنەهێنراوە بە کردار و ڕەفتاری تیرۆریستیانە دەزانێت ، کەچی حکومەتی ئیسرائیل زیاتر لە 60 هەزار کەسی کوشتوە و سەدان هەزاری دیکەی پەککەوتە و بریندار کردووە ژمارەیەکی کەم لە خانوەکانی غەزە بە پێوە ماون و سیاسەتی قڕکردنی خەڵکی غەزەی گرتۆتەبەر لە ڕیگەی لێگرتنەوەی کەرەسە و پێداویستییە سەرەکییەکانی ژیان تاکو ئەو خەڵکە بمرێت ، ئەمانە هیچی لای حکومەتیئ برریتانیا کار و ڕەفتار و چالاکی تیرۆریستیانە نییە ، بەڵام بە حاڵ بۆیاخکردنی دوو فڕۆکە کاری تیرۆریستانەیە .

شتێکی دیکەی سەیر ، لە ساڵی 2003 دا کیری ستارمە  ێش ئەوەی ببێتە سەرۆک وەزیران، سەرکەوتوانە بەرگری لە خۆپیشاندەران کرد کە لەو ساڵەدا ( 2003)  هەڵیانکوتایە سەر بنکەیەکی هێزی ئاسمانی بەریتانیا بۆ ئەوەی فڕۆکە بۆمب هاوێژە ئەمریکییەکان بوەستێنن کە بەرەو عێراق دەڕۆیشتن. ستارمەر توانی لە بەندکردنیان بیانپارێزێت  ئەو ئاماژەی بەوەدا کە ئەو چالاکییەی ئەوان یاساییە  چونکە مەبەستیان ڕێگریکردنە لە تاوانەکانی جەنگ.  

لە هەموو جیهاندا و لە سای هەموو حوکمدارانێکدا لەژێر هەر ناوێکدا بن ئەم دووفاقییەی دەسەلات هەیە و تا ئەو کاتەشی دەسەلات و دەوڵەت بەردەوام بێت ئەم دووفاقییەی سیاسەت و حوکمکردنە دەمێنێت . 

هەوڵ و خەباتی ژنانی چالکوانی پاکستان تەکانێکی گەورەی بە دەستوری پاکستان دا

28/05/2025

گومان لەوەدا نییە کە ژنان لە سەراپای کۆمەڵگەکانی دونیادا دووچاری توندوتیژی و زوڵم و غەدری کۆمەڵایەتی و کولتورەکەی و هەڵاواردن دەبنەوە ، بەڵام لە وڵاتانی ئیسلامیدا ئەوە بەراوردێك ناکرێت بە وڵاتانی غەیرە ئیسلامی لەوەی کە ڕووبەڕووی دەبنەوە.

لە پاکستان 29%ی کچان تا تەمەنی 18 ساڵ هاوسەرگیری دەکەن، بەپێی ڕاپرسییەکی دیمۆگرافی لە ساڵی 2018، هەروەها 4%ی کچان پێش تەمەنی 15 ساڵ هاوسەرگیری دەکەن بە بەراورد لەگەڵ 5%ی کوڕان، بەپێی ئامارەکانی ” کچان، نەک بووک” ( واتە بە کچێتی بمێننەوە و نەك بکرێن بە بووك کە تەمەندیان منداڵە ) کە هاوپەیمانییەکی جیهانییە و ئامانجی کۆتاییهێنانە بە هاوسەرگیری منداڵان.  پاکستان لەنێو 10 وڵاتی سەرەکی جیهاندایە کە زۆرترین ژمارەی ڕەهای ئەو ژنانەی تێدایە کە پێش تەمەنی 18 ساڵی هاوسەرگیریان کردووە یان لە یەکێتیدا بوون

شاری ئیسلام ئاباد هەنگاوی ناوە بۆ قەدەغەکردنی هاوسەرگیری منداڵان، کە سیاسەتمەداران دەڵێن نیشانەیە بۆ بەرپەرچدانەوەی ڕەوتە جیهانییەکان بۆ ئەوەی لە پشت ژنانیەوە بوەستێت

سەرەڕای دژایەتییەکی توند لە لایەن کەسان و حیزبی موحافیزکارەوە پڕۆژەی یاسای قەدەغەکردنی هاوسەرگیریی منداڵان لە شاری ئیسلام ئابادی پایتەختی پاکستان پەسەندکرا. لە چەند ڕۆژی داهاتوودا لەلایەن سەرۆک کۆمارەوە واژۆ دەکرێت و دەبێتە یاسا و جێگەی ئەو یاسایانە دەگرێتەوە کە لە ژێر دەسەڵاتی کۆلۆنیالیزمی بەریتانیادا خراونەتەڕوو.

بەپێی یاسا نوێیەکە، کەمترین تەمەنی هاوسەرگیری بۆ هەردوو ڕەگەزی نێر و مێ لە پایتەخت 18 ساڵە و بەگوێرەی یاسای نوێ هاوسەرگیریی کەمتەمەن تاوانە، کە  پێشتر بۆ کچان 16 بوو بەڵام بۆ کوڕان 18 بوو

بەشوونەدانی كچانی منداڵ کاراییەکی زۆری هەیە و کاراییش نەك هەر لە سەر خودی کچان و ڕەنگە خێزانەکانیشیان دابنێت ، بەڵکو کارایی گەورەش لەسەر کۆمەڵگە و سەلامەتی و تەندروستی باشی تاکەکانی کۆمەڵگەش دادەنێت، هەروەها لەسەر بوجەی بەشی تەندروستی خودی وڵاتەکەش .

بە گوێرەی زانیاری تەندروستی ئەو کچانەی کە تەمانیان لە خوار بیستەوەیە لەکاتی منداڵبوونیاندا گرفتی زۆریان هەیە و دەبێتە هۆی قوربانی گەلێکیشیان، بەتایبەت لە وڵاتانی ئیسالامیدا .  ئەمە جگە لەوەی کە هاوسەرگیریی منداڵی زۆربەیان لە خوێندن و تەواوکردنی خوێندن دەخات لەگەڵ بوونی زانیارییەکی هەر زۆر کەم لە بارەی تەندروستی خۆیانەوە لە کاتی سكبوون و منداڵبوون و بەخێوکردنیان و پێگەیاندنیان . بێ گومان زۆر هۆکاری نەرێنیی ناتەندروستی دیکە هەیە لەم بارودۆخەدا ، بۆیە قەدەخەکردنی هاوسەرگیریی منداڵیی هەنگاوێکی گەورەیە لە کۆمەڵگەدا و هەنگاوێکیش دین بەتایبەت شەریعەی ئیسلامی دەباتە دواوە و ڕێگری دەبێت لەو جۆرە هاوسەرگیرییە.

شەپۆلی ڕایسسیزم لە ئیسرائیل لە هەڵکشاندایە

27/05/2025

ئەوەندەی زانراوبێت گروپە ڕایسستەکانی ئیسرائیل هەرگیز بەقەدەر ئەم ماوەیە بەهێز نەبوون و نەیانتوانیوە ئاوا خۆیان کۆبکەنەوە و بە ئاشکرا دژایەتی فەلەستینییەکان بە بەرزکردنەوەی دروشمی ڕایسستیانە و کێشانی هیتافی لەم جۆرە بکەن . گومانی تێدا نییە کە ژینگەی دوای 7ی ئۆکتۆبەری 2023 و بوونی حکومەتێکی توندڕەوی فاشی هاوپشتی بەهێزی ئەو جوولەکانەی کە لەسەر خاكی فەلەستینیەکان نیشتەجێ کراون ، ڕۆڵی سەرەکییان هەیە.

دوێنێ هەزاران ئیسرائیلی بەشداری لە ڕێپێوانێکی توندوتیژ و ڕەگەزپەرستانەدا   بەناو گەڕەکی موسڵمانانی قودسدا کرد بە بۆنەی یادی ڕێپێوانی ڕۆژی ئاڵا بە پشتیوانی دەوڵەت. ئەمەش  ژیانی فەلەستینییەکانی لە شاری کۆن ڕاوەستان، ئاهەنگگێڕان بە بۆنەی داگیرکردنی قودسی ڕۆژهەڵات لەلایەن ئیسرائیلەوە لە ساڵی 1967 بەردەوام بوو.

خۆپیشاندەران بەناو گەڕەکی موسڵمانانی شاری کۆن لە قودس، کە گروپە گەورەکان دروشمی ڕەگەزپەرستانەیان لەوانە “غەززە هی ئێمەیە”، “مەرگ بۆ عەرەبەکان” و “گوندەکانیان بسووتێن”.  دەوتەوە.   ئەم ڕێپێوانە ساڵانەیە کە پارەی پیرۆزیی بۆ تەرخان دەکرێت و لەلایەن شارەوانی شاری قودسەوە بەرەوپێش دەچێت، ئاهەنگ دەگێڕێت بۆ گرتن و داگیرکردنی قودسی ڕۆژهەڵات و شوێنەکانی لەلایەن ئیسرائیلەوە کە لە شەڕی ساڵی 1967 دا داگیرکراون.

شارەوانی قودس ڕیکلام بۆ ئەو بۆنەیە دەکات کە بە ڕێپێوانی ئاڵا ناسراوە، وەک “کاروانێکی جەژنانە”، بەشێکە لە بەرنامەیەکی فراوانتر لە بۆنە و ئاهەنگەکان بۆ ئاهەنگگێڕان بە بۆنەی “رزگارکردنی” شارەکەوە.

ئەم ڕێپێوانە ساڵانێکە بەهۆی ڕەگەزپەرستی و هێرش بۆ سەر فەلەستینییەکان تێکچووە و پێش هەڵمەتێکی توندوتیژی لە شارە کۆنەکەدا بەڕێوەدەچێت کە لە ڕاستیدا ناوچە زۆرینەی فەلەستینییەکان بە تایبەتی لە گەڕەکی موسڵمانان دادەخات.

لە پێش نیوەڕۆی ڕۆژی دووشەممەوە کۆمەڵێک گەنجی ئیسرائیلی هێرشیان کردە سەر دوکاندار و ڕێبوارانی ناو شارەکە و هەراسانیان کردن، تفیان لە ژنانی حیجابپۆش دەکرد و دزییان لە قاوەخانەکان دەکرد. کتێبفرۆشێکیان تاڵان کرد و لانیکەم بە زۆر چوونەتە ناو ماڵێکیشەوە. ئەفسەرێکی پۆلیس کاتێک ناڕەزایەتی دەربڕی بەرامبەر بە هەرزەکاران بە جلی ئایینی زایۆنیستی کە خواردنەوە دەدزن، بە خاوەنی قاوەخانەکەی گوت: “ئێستا قاوەخانەکەت دابخە، یان ناتوانم بتپارێزم”. ڕۆژی دووشەممە، تا کاتژمێر 1ی پاشنیوەڕۆ زیاتر دوکانەکان داخرابوون، کە چەند کاتژمێرێک زووتر بوو لە ساڵانی پێشوو، دانیشتووان لە ماڵەکانیاندا دەرگاو پەنجەرەیان داخستبوو.

لە نیوەڕۆدا کۆمەڵێک پیاوی جولەکە لەناو شارەکەدا دروشمی ڕەگەزپەرستانەیان بەرزکردەوە لەوانە “گوندەکانیان بسوتێن”، “محەمەد مردووە” و “مردن بۆ عەرەب”. ئەو دروشمانە لەلایەن گروپە گەورەکانەوە هەڵدەبژێردرا کە زۆربەیان پیاو بوون و لە درەنگانی پاشنیوەڕۆ دەستیان بە گەیشتنیان کرد.

ژنان لە ڕێپێوانێکی جیادا لە دیواری ڕۆژئاوا نزیک بوونەتەوە، کە تا ڕادەیەکی زۆر بە پێی ڕەگەز بە هۆکاری ئایینی دابەش بووە. گروپێکی گەورە کە گەیشتنە دەروازەی دیمەشق دروشمی “غەززە هی ئێمەیە”یان دەوتەوە، و لافیتەیەکی گەورەیان هەڵگرتبوو کە لەسەری نووسرابوو “قودس 1967، غەززە 2025″، لەڕاستیدا هەڕەشەی لکاندنەوەی تەواوی سەربازیی ئەو شریتەیان دەکرد بۆ دەنگدانەوەی گرتنی قودسی ڕۆژهەڵات. لە لافیتەیەکی دیکەدا نووسرابوو “بەبێ نەکبە سەرکەوتن نییە”، ئاماژەیە بۆ دەرکردنی بەزۆری نزیکەی 700 هەزار فەلەستینی کاتێک دەوڵەتی ئیسرائیل لە ساڵی 1948 دروستکرا.

سەرەڕای مێژووی توندوتیژی لە ڕێپێوانەکەدا، بوونی پۆلیسێکی تاڕادەیەک کەم لە ناو شارە کۆنەکەدا هەبوو، و ئەوان هیچیان نەکرد بۆ پاراستنی زۆرێک لەو فەلەستینیانەی کە بە توندوتیژی کرابوونە ئامانج.

 چالاکوانانی گروپەکان وەک قەڵغانی مرۆیی لەبەردەم هێرشبەرەکاندا  پێکەوە وەستابوون کە زۆرجار تاکە بەربەست بوون کە ڕێگرییان لە پەرەسەندنی توندوتیژییەکان دەکرد.

SPYCOPS’ EXPOSED AND DEFEATED

07/03/2025

Campaigners have successfully exposed the scandal of 50 years of secret undercover political policing. In fact activists are also celebrating 5 decades of struggles for a better world, despite police spying and repression.

In 1968, following huge demonstrations against the Vietnam War, the Metropolitan Police secretly set up a ‘Special Demonstration Squad’. Since then over 1,000 groups campaigning in the UK for a better world have been spied on, infiltrated and targeted by ‘spycops’ deployed by secret political policing units. This was part of the police’s wider ongoing efforts to try to control and undermine protests and movements for much-needed change.

Such spycops targeted groups campaigning for workers’ rights, equality, justice, the environment and international solidarity, for rights for women, LGBTQ, for animal rights, for community empowerment, and those campaigning against war, racism, sexism, corporate power, legal repression and police oppression and brutality. Such groups have represented many millions of people throughout the UK who want to make the world a better, fairer and more sustainable place for everyone.

Almost any group of any kind that stood up to make a positive difference has been or could have potentially been a target for secret political policing, employing shocking and unacceptable tactics. Spycops, each living as fake ‘activists’ for up to 5 years at a time, hoovered up mountains of personal information, all sent to the Secret Services (Mi5). Individuals within those campaign groups have been spied on, subjected to intrusions in their personal lives for years, been victims of blacklisting (when applying for jobs) and miscarriages of justice, and some women were deceived into intimate and abusive relationships with secret police – in some cases spycops even fathered children and then disappeared without trace.

In July 2015, after campaigners succeeded in exposing this scandal, Theresa May, then Home Secretary, was forced to set up an Undercover Policing Public Inquiry. It was tasked with getting to the truth and recommending action to prevent such police wrong-doing in future. The Inquiry has so far cost over £100m, and has heard evidence of the unacceptable spying operations from 1968-1992. Dozens of spycops and their managers, and dozens of campaigners targeted have given evidence – and the police and Mi5 have been forced to release tens of thousands of reports and documents previously buried in their archives. The next hearings, about police operations from 1993-2009, will resume in October. A final report is expected in 2026.

In 2023 the Inquiry admitted that the police tactics were unacceptable and that the secret unit, despite being officially sanctioned by successive Governments, ‘should have been disbanded’ 50 years ago. The police have already been forced to apologise for their sickening sexual targeting of women campaigners, the use of the identities of deceased children, and for spying on anti-racist groups and family justice campaigns.

However, despite all the spying, the movements for positive change which police infiltrated are still here and growing, and have had many successes on the way. For example: ·      the Vietnam War was a debacle
·      apartheid in South Africa was abolished
·      the poll tax had to be scrapped as unenforceable
·      mass blockades of military bases successfully prevented the siting of US cruise missiles in the UK
·      hunting foxes for ‘sport’ is now banned
·      the ‘McLibel’ trial brought by McDonald’s ended up as a disaster for the junk food corporation
·      equality laws were enacted to outlaw race and other discrimination
·      blacklisting of trades unionists was made illegal
·      the climate emergency has been recognised by Parliament.

It is clear that campaigners have been on the right side of history all along, and the police on the wrong side.

We are many, but the police (and the powerful they protect) are few.

Let’s all continue to support each other in the fight for what’s right.

www.campaignopposingpolicesurveillance.com

چەمکە ئایدۆلۆجییەکان

Zaher Baher

05/01/2025

خۆڕزگارکردن لە ئایدۆلۆجییەت هەر ئەوە نییە کە ئایدۆلۆجیانە بیر نەکەیتەوە ، بەڵکو زۆر زۆر گرنگیشە کە لە دەربڕینی ئایدۆلۆجیانەش خۆت رزگارر بکەیت .  هەر ئەوە گرنگ نییە کە تۆ شتی ڕاست و دروست بڵێیت ، بەڵکو ئەوەش گرنگە کە تۆ بە زمانی یا دەربڕینی ئایدۆلۆجیانەش نەیڵێیت و دەری نەبڕیت.

هەر ئەوە گرنگ نییە کە تۆ خۆت بەکەسێکی سادە و ئاسایی بزانیت ، بەڵکو گرنگیشە کە وەکو کەسێکی سادە و ئاسایی ئاخافتن بکەیت و تێت بگەن یان تێگەیشتنت لێبکرێت .

چەمکی ئایدۆلۆجی چەمکێکی زۆر ئاڵۆزە و نەك هەر زۆربەی خەڵك بە خوێندەوار و نە خوێنەوارەوە لێی حاڵی نابن، بەڵکو لە ئاڵۆزییەکەیدا دەکەوێتە هەڵەشەوە و لێکدانەوەی نادروستی بۆ دەکرێت ، لە لێکدانەوەی ناردرستییشەوە نەك هەر کەس لێت حاڵی نابێت بەڵکو خەڵکی تێڕوانینێکی سەیر و سەمەرەویانەیان بۆشت دەبێت .

بۆ نموونە:

زۆرێك لە ئێمە چەمکی : ” ناکۆکی نێوان کار و سەرمایە” دەڵێینەوە و دەڵێین تا ئەم ناکۆکییە یەکاڵا نەبێتەوە کێشەکان وەکو خۆیان دەمێننەوە ”  و زۆرێك لەم چەمکانە دەڵێینەوە.

دەی ئەم چەمکە گەرچی لە ناوەرۆکدا ڕەنگە ڕاستیەکی تێدا بێت بەڵام  چەمکێکی ئایدۆلۆژیانەیە.

بۆچی؟

یەك: زۆر ئاڵۆزە و هەموو کەس لەمە تێناگات و پێویستی بە شرۆڤە و بێنە و بەردەیەکی زۆر هەیە.

دوو: دەربڕێنێکی نا دروستە بۆ خەڵکانی ئاسایی و تەنها ئەوە نیشان دەدات کە دەربڕی یا نوسەری ئەو چەمکە دەیەوێت بیگەیەنێت کە ئەو کتێبی زۆری خوێندۆتەوە بەتایبەت سەربارەی ئابووریی و شتی زۆر دەزانێت و کەسێکی ئاسایی نییە .

سێ: گەر زۆر وردیشی بکەیتەوە لە ناوەرۆکیشدا تا ڕادەیەك ناڕاست و نادروستە ، چونکە لە لایەکەوە ناکۆکییەك نییە لە نێوانی کار و سەرمایەدا.  کار و سەرمایە دوو وشەی مردون و بێ بکەرەکەی هیچ مانایەك نابەخشن و گوێگر تووشی سەرەگێژە و چەواشەیی دەکات.  بەکار هێنانی دوو وشەی مرد و بێ ‘بکەر’  هیچ درروست ناکات و هیچیش ناداتە بە دەستەوە .

چوار: هەر دروستیش نییە کە تۆ سنوری ئەو ناکۆکییە ببەستیتەوە بە تەنها ” کار و سەرمایەوە” چونکە ناکۆکی لە ڕوی تریشەوە کە دەبێتە هۆی دروستکردنی قازنج و دواتریش سەرمایە دروست دەبێت هەیە.  بۆ نموونە لە ڕێگەی مامەڵە و بازرگانییەوە .

پێنج: ئەم چەمکە زیاتر بەکارهێنانەکەی بۆ کاری کرێکاران بۆ سەرمایەداران بەکاردەهێنرێت کەواتە زۆر تەسكە لە سنوری سەردەمێکی زۆر کەمی چەند سەد ساڵێکدا بەکاردەهێنریت کە لە کاتێکدا کار بە درێژایی مێژوی دروستبوونی کۆمەڵی قوچەکەیی و دواتر چینایەتیی، دوو توێژاڵ دوو چینی دژ بەیەك و ناتەبا بە یەکدی هەبوون .

چەمکی دروستی نائایدۆلۆژیانە:

بەکارهێنانی چەمکی دروستی نائایدۆلۆژیانە بۆ ئەم مەبەستە  چەمکی : ناکۆکی نیوانی کرێکاران سەرمایەداران-ە ، ناکۆکی نێوانی چەوساوە و چەوسێنەرانە ، ناکۆکییەکانیش تەنها لە ڕێگای کاری زیادەوە دەبێت بە نرخی کەمتر یاخود بازرگانی و مامەڵە بەنرخی زیاتر لە تێچوون ئەو سەرمایەیە دروست دەبێت لە ڕێگای قازانجەوە .

دوای ئەوەش ئەم ناکۆکییە سنورداری سەردەم و چین و توێژاڵی فەعال نییە، بۆیە وەکو لە خاڵی چواردا لە سەرەوە وتم لە هەموو کۆمەڵێکی قووچەکەیی و چینایەتیدا هەیە کەواتە گشتگیرە.

پرۆتێستی کێڵگەوانەکانی بریتانیا دژ بە بڕیارێکی حکومەت

19/11/2024

کێڵگەوانەکان دوای ئەوەی کە ڕۆژی شەمە، 16ی مانگ پرۆتێستیان دژ بە کۆنفرانسی لقی پارتی کرێکارانی حوکمڕان لە دەڤەری وێڵز کرد،  ئەمڕۆش، سێشەمە، 19 ی مانگ، بە خۆیان و تراکتۆرەکانیانەوە ڕژانە ناو لەندەن.  میدیای بریتانی ژمارەیانی بە 10 هەزار کەس خەمڵاند.

 کێڵگەوانەکان داوای هەڵوەشاندنەوەی ئەو خاڵە دەکەن کە لە بوجە نوێکەی  وەزیری دارایی برییتانیادا هاتووە  بو ساڵانی ئایندە کە  هەڵوەشاندنەوەی ” یارمەتیدانی موڵك و ماڵی کشتوکاڵی”  کێڵگەوانەکانە  کە لە 6ی مانگی نیسانی 2026 وە لە سەدا سەدی ئەو هاوکاریکردنەیان دەبڕێت و گومرگیان دەکەوێتە سەر لە فرۆشتنی یاخود گواستنەوەی بزنسەکەیان بۆ میراتگرەوکانیان.

لە بریتانیادا 209 هەزار کێڵگە هەیە کە بەهای هەر یەکەیان یەك ملیۆن پاوەندە .  کێڵگەوانەکانی بریتانیا لە سەدا 60ی پێداویستی خۆراك لە گۆشت و شیرەمەنی و دەغڵ و دان و و میوە و پێداوییستی دیکەی  بریتانیا دابین دەکەن کە پێشتر لە سەدا 80 بووە .  ئەم کێڵگەوانانە لە ساڵی 1992 دا بە یاسایەکی دەوڵەت لە باجی زەوی و موڵکیەتیان کە بۆیان دەمێنێتەوە بەخشران ، لەبەر سەختی ئیشەکەیان و زیاتریش بزنسی خێزانی بوو هەروەها دەبێت  بەردەوامبن لە دابینکردنی بەروبوومیاندا بۆ بریتانیا، لەبەر ئەوە چی تر باجیان نەدەداو هاوکارییان وەردەگرت.

لە بوجەی تازەدا کە لە کۆتایی مانگی ئۆکتۆبەردا خرایە ڕوو و حکومەت پێویستی بە پارە هەیە . دەڵێت سالانە 200 ملیۆن پاوەند بۆ بوجەی دەوڵەت دەگەڕێتەوە کە ئەو پارەیە دەکرێت لە کەرتی تەندروستیی نیشتمانییدا خەرج بکرێت، لەبەر ئەوە  ئەو هاوکارییەی هەڵوەشاندەوە .  ئەمە جگە لەوەی کە حکومەت پێویستی بە پارەیە دەڵێت یاسا تازەکەش تەنها لە سەدا 30 کێڵگەوانەکان دەگرێتەوە و کە بە ژمارە دەکەنە 500 کێڵگەوان،  دوای ئەوەش کە هاوژینەکانیشیان دەمرن ئەوە گومرگە نوێیەکە نایانگرێتەوە. هەروەها حکومەت دەلێت ئەو تەکسە / گومرگە کە کێڵگەوانەکان دەیدەن ، لە ماوەی 10 ساڵدا دەیدەن بێ ئەوی سووی بچێتە سەر.   هەرچیش نقابەی کێڵگەوانەکان هەیە دەڵێن ئەو داتایە هەڵەیە و لە سەدا 40 کێڵگەوانەکان دەگرێتەوە و یاسای نوێ بارودۆخی ژیانیان خراپتر دەکات چونکە ئەمان لە ئێستادا پارەیەکی زۆر کەم قازانج دەکەن .  نقابە دەڵێت بۆ نموونە  قازانجی ئەمان تەنها یەك پێنسە لە فرۆشتنی زەرفێك ناندا و فرۆشتنی پاکەتێك پەنیردا.

گرفتێکی دیکە هەیە لێرەدا، زۆرێك پێیان وایە کە ئەم باجە/ گومرگە 350 کۆشکی ئۆرۆستۆکراتییەکان کە لە بریتانیا هەیە ناگرێتەوە ، هەرەها دەڵێن جێگرەوەی ئەم بڕیارە  دەکرێت  وەکو فەرەنسا بن.  فەرەنسا تاکە وڵاتێکی ئەوروپییە کە تا ئێستاش بەشی خۆی بەروبوومی کشتوکاڵی بەرهەم دەهێنیت و پێویستی بەهاوردەی دەرەوە نیە .  حکومەت لە فەرەنسا هاوکارییەکی زۆر باشی کێڵگەوانەکان دەکات بەو مەرجەی کە بیسەلمێنن کە خۆیان لە کێڵگەکاندا کار دەکەن .